WANHAT 2017

Po delší době Vás zase vítám na svém blogu. Dnes bych Vám ráda popsala den, kdy jsme měly možnost vypadat a cítit se jako princezny. A tím dnem byl 17. únor. Wanhat day. Pro finské teenagery jeden z nejdůležitějších dní na střední škole. A co to vlastně ten wanhat je? Pojďme se podívat, jakou definici nám nabízí teta Wiki. "Vanhojen tanssit, neboli Wanhat je formální školní ples, který probíhá ve finských středních školách v průběhu druhého ročníku. Jde o oslavu, kdy se ze studentů druhého ročníku stávají senioři školy. (Finská střední škola je na tři roky, pozn) Součástí je slavností večeře, často velmi formální." Tak a tady máte oficiální popis.
 Taneční kurzy jsou součástí školní výuky a pokud se zúčastníte, získáte kredit ve škole. (něco jako volitelný předmět u nás) S tréninky jsme začali někdy v říjnu a musím říct, že to bylo velmi příhodné, protože naučit se, zapamatovat si a zatančit ve správném pořadí 22 tanců není jen tak. Vy byste mohli namítnout, že mám přece za sebou taneční kurzy z ČR a tak to pro mě musela být hračka. Nenechte se zmást, finské taneční nemají s našimi pranic společného. (jak zmršili polku tu snad ani nebudu rozepisovat, neb se ve mně probouzí vlastenecké pocity) Tance se občas zdály až směšné, ovšem legrace při jejich učení jsme si užili požehnaně.
 Nakonec jsem velmi ráda, že jsem se nechala hostsetrou přesvědčit a této události se zúčastnila. Užila jsem si spoustu legrace, poznala nové lidi ze školy a víte jak, slečna nikdy neodmítne den, kdy se může nechat profesionálně učesat, strávit hodinu s makeupem a obléknout si šaty, které se třpytí a když se otočí dokola, má to "ten" efekt. Večer jsme se všichni, ač řádně unavení, s bolavýma nohama, makeupem už dávno ne perfektním a rozcuchanými vlasy sešli na afterpárty a celý slavnostní den řádně zakončili. Druhý den jsme se ovšem se ségrou musely zmátořit, sbalit a vydat se na 14 hodinovou cestu na dovolenou do Laponska, o které ale zase příště. Tak se zatím mějte hezky, Klára :)


Hey, after a bit longer period of time (sure, "longer") welcome on my blog again. Today I would like to talk about our princess day. The D day was the 17th February and it´s called Wanhat in Finland.  One of the most important days for finnish students when they´re still studying high school. And what it actually is? Let´have at Wiki paige about Wanhat. "Wanhat is a formal prom held in Finnish upper secondary schools during the second year. It´s a celebration when second graders become the seniors of the school. After the dance,students attend a very fancy dinner." So this is the official definition. We danced 22 dances and even though it was a bit difficult to learn them, dance them correctly and remember the order, we made it. I´m not gonna talk about how they ruined polka, cause it´s a national dance in my country and i guess czech people wouldn´t be happy if they´d see how they dance it here. Some dances seemed really funny and comic to me, but i´ve enjoyed dancing them.
In the end I was really glad I´ve let my hostsis convince me to be a part of this. I´ve had fun, i´ve met new people from my school and you know. A girl will never say no to day full of pretty hair, fancy makeup and big dress.  We ended up the day with great afterparty, even though people were tired and not as pretty as during the day. We had to wake up early with my hostsis and pack for a holiday in Lapland, but more about that next time. Thanks for the time you´ve spent reading this. Have a níce day, Klara :)

#whathappensintallinnstaysintallinn

Ahoj, ahoj, dneska bych vám ráda popsala jeden z nejlepších zážitků z mé výměny (a to, že to říkám skoro vždycky tu skvělost nijak nezmenšuje!!!). A to výlet do hlavního města Estonska, Tallinnu, který byl pořádán finským YFU s malou pomocí YFU estonského. Jelikož jsme "startovali" v Helsinkách, dohodla jsem se s Amy (Německo), že u nich strávím noc a poté společně pojedeme na místo srazu. Večer strávený u Amy byl skvělý, společně jsme uvařily večeři ( ŘÍZKY!), saunovaly a povídaly si... (s ostatními výměnnými si máte vždycky co říct a co probrat) Ráno jsme se po vydatné snídani sbalily a vydaly se do centra Helsinek, kde jsme měli sraz. Po společném objímání (skoro povinnost) se naše skupina vydala pěšky do přístavu. A jakým tempem. Pokud jste ještě nikdy nikam nešli s Finem/Finkou, nešli jste rychle. Věřte mi. Bylo nám vysvětleno, že až bude -20°C, pochopíme, proč chodí tak rychle. (teď už chápeme)

Když jsme udýchaní dorazili do přístavu, nastalo další kolo objímání a vítání, protože tam již čekala druhá skupina. Taky jsem po třech měsících viděla Berušku, (Ema, Slovensko), kterou jsem naposledy viděla na popříjezdové orientation. Nalodili jsme se na trajekt, prošli všechny obchody a začaly nekonečné rozhovory a povídání. Po příjezdu do Tallinnu jsme šli na hotel, kde jsme rozhořčeně zjistili, že si nemůžeme vybrat s kým budeme sdílet pokoj (ehmmm, promiňte..?!), ubytovali se a vyrazili do staré části města, která je opravdu nádherná. Estonské YFU si pro nás připravilo pár aktivit, tour de Tallinn a spoustu dalšího. Když jsme se večer celí promrzlí sešli v restauraci, kde jsme měli společnou večeři, litovala jsem ostatní hosty, protože 50 výměnných na jednom místě je prostě zlo (:D)

Poté jsme se za doprovodu mexických odrhovaček (protože Mexičani nezavřou pusu ani na minutu) vrátili do hotelu a bylo nám dáno volno (relativní pojem). Byli jsme požádáni, abychom byli co nejtišejší (haha), zůstali na svých pokojích nebo v hale (HAHAHA) a šli spát brzo, protože druhý den byl plný plánů (HAHAHAHA, try again). V kolik přesně jsme šli spát si nepamatuju, ale znáte ten pocit, když jste tak hrozně unavení, že vám všechno připadá hrozně vtipné a vlastně už ani unavení nejste? (řekla bych, že tak nějak působí drogy...) 

Snad vám nemusím popisovat, jak jsme ráno vypadali. (někteří členové skupiny se na snídani doploužili v pyžamu, s kruhy pod očima, nepříjemně se kolem sebe rozhlíželi a jejich první cesta vedla ke kávě černější než podzimní večery ve Finsku) Když jsme se, posílení snídaní a několika hrnky kávy, vydali znovu do města, náš plán byl jasný. Kavárny, photoshooting a jídlo. (#instaworthit) Nafotily jsme s holkama neskutečné množství fotek, které si i teď občas prohlížím a vzpomínám, jak nás bolelo břicho od smíchu. (a taky od těch dortíků, palačinek a toustů, čuňátka)

Na cestě zpět do Helsinek jsme měli objednaný bufet, takže jsme se ještě jednou přecpali a užívali si poslední společné chvilky. V přístavu v Helsinkách jsme byli jak vystřižení z tragikomediálního filmu, došlo i na slzičky a sliby. (a objímání, hodně objímání) Poté, co jsme se dostatečně pomačkali, vyfotili poslední selfies a rodičům se povedlo nás konečně dostat od sebe, vydali jsme se každý na cestu domů. My jsme s Michelle usly v autě během asi 15 minut, dalo by se říct, že nás víkend vyčerpal. (no neříkej) Tento výlet se stal jedním z nejvetších highlightů mé výměny a jsem moc vděčná, že jsem se ho mohla zůčastnit.

P.S. Bylo neskutečně těžké vybrat pouze rozumné množství fotek, nejradši bych sem napráskala všechno... Ale tím vás trápit nebudu, nebojte. 

We are not ashamed
My se nestydíme

Love you guys

You can tell I´m being extremely curious

Beruška

The way back, doesn´t really need a caption, does it...?
Cesta zpět. Tohle nepotřebuje popisek, nebo..?

AM I THE TRUE GRINCH?!

Dnes trochu poskočím v čase a pěkně začerstva vám napíšu něco o to, jak jsem letos trávila Vánoce. Abych pravdu řekla, poslední roky jsem byla tak trochu Grinch (kterého jsem mimochodem letos viděla 4x,zatím rekord), Vánoce mě moc nebraly a úplně jsem nechápala to halo okolo nich. Nicméně, letos jsem už na konci listopadu pouštěla klasicky americké klišoidní vánoční písničky a v doprovodu hostsetry tančila po domě a vyřvávala společně s Mariah Carey. Takže tak. Vánoční naladění? Check. Možná i to, že po celém domě byly vyvěšená světýlka, blikaly svíčky a v krbu hořel oheň  jsem se cítila tak nějak.., Víc vánočně. Taky jsem poprvé v životě pekla cukroví ÚPLNĚ sama, mělo však velký úspěch a tak tímhle děkuju své babi za léta ověřené a prověřené recepty. (podle kterých se prý peklo i v Argentině, ehm ehm)
Jelikož ve Finsku nosí dárky Joulupukki (ten pravý Santa, ne ten americký coca-colový), dalo mi hodně práce přesvědčit Finy, že ne, opravdu nemáme Santu, ne, opravdu je to Ježíšek, kdo nosí dárky a ne, opravdu jsem ho nikdy neviděla, přísahám. :)
Ve škole jsem byla požádána, jestli bych mohla vypracovat krátkou prezentaci o českých Vánocích a, kdybych teda byla tak hodná, přinesla něco typického k zakousnutí. Takže jsem se opět patlala v těstě, proklínala sama sebe, že neumím říct ne a druhý den dělala skromnou, když se spolužáci cpali vanilkovými rohlíčky a olizovali se až za ušima.
A jak vlastně probíhá Štědrý den? Ráno se pořádně vyspíte, poté se jede k babičce, která uvaří klasickou vánoční snídani. což je laicky řečeno rýžová kaše s švestkovo-skořicovo-rozinkovou "omáčkou". Poté jedete domů a pořádně se prohřejete v sauně. Po sauně jsem jela s hostsestrou a hosttaťkou do kostela na vánoční mši a zapálit svíčky na hřbitově. Pokud jste viděli Frozen a pamatujete si ten kostel, kde měla Elsa korunovaci, tak tak nějak ten kostel vypadal. Dřevené obložení, světlé barvy, stromečky a plno svíček. Pak jsme se vrátili domů a už byl čas na přípravy na večer. Dorazil zbytek rodiny a byl čas jídla. Řeknu vám, kolik jsme toho snědli... Ale bylo to naprosto výborné! A pak, pak už se jen čeká na Santu, Když Santa příjde, děti zazpívají, Santa se pohodlně usadí a začne rozdávat dárky. Po jeho odchodu si všichni dárky rozbalí a postupně se každý "pochlubí", co dostal. A pak už je jen na vás, jak strávíte zbytek večera.

Finské Vánoce se mi velmi líbily a jsem moc ráda, že jsem měla možnost vidět a zažít něco nověho. Přiznávám, že mi trochu chyběly ty naše, s čekáním na zvoneček z obýváku a bramborovým salátem (achjo, ty čuně), ale velké díky patří mé hostrodině za to, že je pro mě udělaly tak zajímavé a krásné, že se mi ani nepodařilo si stýskat.

Letters and Christmas cards i´ve recieved
Dopisy a vánoční přání, které jsem dostala

When your family makes you sit on old man´s lap :D jk!
Když vás rodina donutí sednout na klín Santovi

Christmas cards
Psaní vánočních přání

Christmas reading
Moje vánoční čtivo //neptejte se, po kolikáté už//

Always being extra
Vždycky něco extra

You are never too old for a christmas calendar
Nikdy nejsi moc starý na adventní kalendář

Christmas dinner
Štědrovečerní večeře

The most (ugly) beautiful gingerbread house
Nej-(ošklivější)-krásnější perníková chaloupka

Even though i loved all gifts, this one is the best
I přesto, že jsem hrozně vděčná za všechny dárky a miluji je, tenhle vyhrává na plné čáře

ADULTHOOD IS A MYTH

Znáte ten pocit, když je vám osmnáct a vy zázračně dospějete, uvědomíte si spoustu věcí a začnete racionálně přemýšlet? Nevadí, já taky ne. I přesto všechno jsem ale oslavila osmnácté narozeniny. "Happy birthday to mee..." No a i přesto, že osmnácté narozeniny jsou vždy vyjímečná událost, pro mě byly ještě vyjímečnější. Slavila jsem je totiž tady na výměně, první narozeniny bez rodiny a kamarádů a musím říct, že i když mi to tu udělali krásné, nevyrovnalo se to dortu od babičky, kytičce od našich, nebo připitomělým přáním od kamarádů (stejně vás miluju). A jak jsem vlastně prožila ten osudný den? Takže, zaprvé, je důležité zmínit, že moje narozeniny byly uprostřed exam weeku, a já měla ten den zrovna zkoušku z angličtiny. Víte, jak divné je být na svoje narozeniny ve škole?  (pozn. jsem narozena 28.9, což je v Čr státní svátek). Už od rána mi chodily zprávy, fotky, přání a pozdravy ode všech doma, za což moc moc děkuju. Ve škole mi popřáli kamarádi, co o mých narozeninách věděli a doma mi pak popřála moje hostrodina. Dostala jsem i dárky, které mě moc potěšily a vážím si jich. Z domu mi přišel balíček od rodiny a i Mínka, moje nejlepší kamarádka, mi poslala dárek.
Nakonec bych chtěla říct, že všem moc děkuji ať už za přání, fotky, nebo dárky. Jsem moc vděčná za lidi, co mám kolem sebe. :)

"Nikdy nedovol, aby tě strach z prohry vyřadil ze hry."
"Never let the fear of striking out keep you from playing the game."

Vysněný kånken od mé hostrodiny.
Kånken i´ve got from my hostfamily. Kiitos paljon 

Od čeho jsou nejlepší kamarádi?
What are bestfriends for? 

Myslím, že naprosto trefné. Osmnáct je někdy prostě jen číslo.
Eighteen is sometimes only a number.

Poprvé legálně, žádná změna, řeknu vám :D
Legally, for the first time, not a much of  change, let me tell you :D

DO YOU KNOW THE FEELING.....

Jelikož jsem lenivej prokrastinátor a napsat celý článek dá moc práce a zabere moc času, který já nemám (jasně) a taky si myslím (naprosto objektivně), že jsem vtipná, tak dnes tu máte něco trošku jiného. Doufám, že se s něčím ztotožníte, ať vím, že v tom nejsem sama a nebo se alespoň trochu pobavíte. A příště už plnohodnotný článek, slibuju! Vidíme se příště, Klára

Today also for my english speaking friends! Because I´m lazy, busy (haha) and really funny (completely objective opinion), I´ve decided to post something a little bit different. I hope you will say "omg, same" at least once and if not, I hope it will at least amuse you. And next time, normal blogpost, I promise! xoxo, Klara

Když na Vás někdo začne mluvit finsky, protože neví, že jste cizinec.
When someone starts to talk in finnish to  you, cause the don´t know you are foreigner.

Když někdo řekne, že musta makkara je jeho nejoblíbenější jídlo.
When someone says that musta makkara is their favourite food.

Když se ti stane něco trapného.
When you do or say something stupid.

Když se snažíte zůstat pozitivní během podzimu ve Finsku.
When you are trying to stay positive during finnish autumn.

Když jste schopní si dát šlofíka. Kdykoliv, kdekoliv a za jakýchkoliv okolností.
When you are able to take a nap everywhere, anytime and under all circumstances.

Když řeknete něco finsky a je to 100% dobře.
When you say something in finnish and it´s 100% correct.

Když poprvé sněží.
When it´s snowing for the first time.

Když ten 5. hrnek kafe začne působit.
When the caffeine from the fifth cup of coffee kicks in.

Když kamarádi doma přidávají fotky svých zážitků.
When your friends back home are posting pictures while they are having fun.

Když zkontroluješ svůj bankovní účet.
When you check your bank account.

Když vidíš ostatní exchange studenty po dlouhé době.
When you see other exchange students after a long time.

Když se ti stýská po všem doma.
When you are feeling homesick.

Když poprvé ochutnáš glögi.
When you try glögi for the first time.

A když si výměnu užíváš na 100% :D
And when you are making the most out of your life abroad :D

FINNISH AND FUN

Zdravím! Vítejte u dalšího článku! Tentokrát bych vám ráda popsala skvělý den, který jsme strávili v Helsinkách a které jsme pod taktovkou YFU dobrovolníků poznali blíže. Jak asi všichni víte (doufám), Helsinki jsou hlavní město Finska. Musím říct, že Helsinki jsou krásné, čisté, a tak nějak působí domácněji, než třeba Praha. Ale o co nám může říct o Helsinkách teta wikipedie? Helsinki jsou největší a nejlidnatější město Finska, jedná se taky o největší přístav, ze kterého můžete vyrazit například do Tallinnu, nebo Stockholmu. Pokud vás zajímá umění nebo architektura, určitě nešlápnete vedle, nejzajímavější mi přišel asi kostel vybudovaný ve skále, který má mimořádně dobrou akustiku. V Helsinkách taky najdete metro, a pokud vás děsí rozvětvené linky a stovky zastávek, nemusíte se bát, metro tady má jen jednu rozvětvenou linku. (Ti, kdo mě znají si umí představit moje oddechnutí) Tak, to jen tak ve zkratce nějaká fakta o Helsinkách jako takových a teď už se vrhnu na popis našeho dne.

Jelikož máme s Michelle Helsinki trochu z ruky, rozhodly jsme se je v pátek do Tampere, tam strávit noc u další výměnné studentky z Mexika a poté společně vyrazit do Helsinek. V pátek jsme v Tampere trochu nakupovaly, poznaly další výměnné studenty z jiných organizací a na trhu potkaly bývalou výměnnou studentku, která byla na výměně asi 10 let zpátky. Svět je někdy hodně malý. :)
Měly jsme přesný plán, kdy vstaneme, nasnídáme se,sbalíme se a včas dorazíme na nádraží. Haha, tak určitě. Zaspaly jsme asi o hodinu, během 10 minut jsme byly oblečené a nachystané u dveří. Naštěstí, Nataliin host-táta absolutně zachránil situaci a na cestu nám nachystal snídani, za což jsme byly na skoro tří hodinové cestě velmi vděčné! Na nádraží nás počkala Manisha, výměnná studentka z Německa, protože bez ní bychom byly naprosto ztracené.(protože nezáleží, co říkám, můj orientační smyls není nejlepší) Na vlakovém nádraží jsme vyzvedli další studenty a vydali se do YFU kanceláře, kde jsme měli sraz. Nikdy jsem neviděla tolik lidí namačkaných v tak malém prostoru a myslím ,že si dokážete představit ten hluk. To je tak, když se po dvou měsících vidíte s lidmi, se kterými jste tohle všechno začali a kteří vám, i přesto, že jste je znali 4 dny, neskutečně chyběli, Což je ale věc, která pro vás možná, pokud nejste exchange student, bude nepochopitelná.(#justexchangestudentsthing) Poté nás rozřadili do skupinek, vyslali do centra Helsinek a naším úkolem bylo zjistit určité informace, vyplnit dotazníky, navštívit různá místa a hlavně, mluvit co nejvíc finsky. Nebyl to nejjednodušší úkol, byli jsme zmrzlí na kost, ale byl to jeden z nejlepších dnů, které jsem tady zažila. Musím říct, že nezáleží, jak skvělou host-rodinu máte, jak přátelští lidé tu jsou, s ostatními výměnnými se prostě cítíte jako doma. <3 A těšíte se na každou chvilku, kterou s nimi můžete strávit, protože na 100% víte, že vás bude bolet břicho od smíchu, finských sladkostí a že nezáleží, jací jste, protože s nimi můžete být sami sebou. A já se na vás budu těšit  u dalšího článku :)

Dream Team 

Sbírání energie na pizzu

Imitace sochy, jeden z úkolů

Se Starbucksem se každá holka mění v basic bitch :D

TAMPERE & SÄRKÄNNIEMI & FANCY DINNER

V tomhle článku jsem se rozhodla dát dohromady tři různé události. První je návštěva Tampere, kam jsme cestovaly vlakem a tam se sešly s dalšími výměnnými studenty, prošli pár obchodů, samozřejmě zašli na kávu (bez toho to tu nejde) a jen trávili čas dohromady. Co mám nejradši je, že s výměnnými studenty se nenudíte. Nikdy. Opakuji, nikdy. Vždycky je o čem si povídat a čemu se smát. Chabým pokusům o finštinu, nebo jakýkoli cizí jazyk, trapným momentům a historkám. Taky si můžete postěžovat u někoho, kdo vám rozumí a je tu pro vás. Jsem moc vděčná, že jsme tak dobrá skupina, jaká jsme.
  Druhou je návštěva zábavního parku Särkänniemi v Turku kam mě vzaly hostségry a hostmamka. I přesto, že v těchto věcech nejsem odvážlivec, pár atrakcí jsem vyzkoušela a musím říct, ani jednou nelitovala! Sice jsem neprošla všechny atrakce, a taky jsem vynechala některé, které zkoušely hostségry, protože můj žaludek dělal kolotoče i při pohledu na ně, ale i tak jsem si celý den moc užila.
  No a třetí událostí bylo pozvání naší kamarádky na jejich summer cottage, kde jsem poprvé vyzkoušela humry. Musím říct, že chutnali lépe, než jsem očekávala. Celý večer jsme zakončili saunou, plaváním v jezeře a opékáním.